sobota 27. února 2016

Návrat zpátky: rekapitulace po roce + aktualizované tipy na nákupy při změně stravy

Začátkem února prosvištělo kolem "výročí" - před rokem jsme totiž se změnou stravy (a celkově léčbou u Ranhojiče) začali.
Beru to už jako samozřejmost, takže mi dlouho trvalo, než jsem se dokopala něco zásadnějšího napsat.
Pro nové čtenáře jsem článek ozdrojovala a na jeho konec jsem doplnila všechny důležité odkazy.
Na lištu vpravo jsem při nedávno proběhlých grafických úpravách přidala vyhledávač, pokud by někdo hledal konkrétní téma nebo recept.
Pokud vám hledaný článek nenajde, zkuste dotaz (klíčové slovo) formulovat jinak. 
  
Tenkrát jsem postům o změnách ve stravovacích návycích přilípla štítek "Dieta pro zlepšení zdraví střev".
Dnes se mi ta strava zdá natolik normální, že bych štítek nejraději přepsala, ale nevím, jak na to :-).
Ráda bych taky podala report o svém zdravotním stavu, ale návštěva u Ranhojiče byla přesunuta.
Měla jsem ale s čaji i "dietou" na nějakou dobu (půl roku) končit.

Na dobré zdraví se zvyká snadno. U mě se účinek projevil hlavně ráno, kdy už několik měsíců nemusím "štukovat" :-). 
Už si ani nevzpomínám, jaké to bylo, stát dlouze před zrcadlem a každý pupínek (ty se mnohdy slévaly v jeden mokvavý strup přes celou bradu) pečlivě zatřít tónovacím krémem.
Teď se opláchnu, namažu, odcházím. Líčidla jsem omezila.
Rychle se léčím z nachlazení. Cítím se dobře po těle i na duši.
Při omezení konzumace masa, najezená bílkovinami jiného druhu (např. luštěniny) se cítím klidnější, máloco mě vytočí, rozhodí, víc soucítím, nebo mi to aspoň tak připadá. 
Za ten rok jsem pochopila, že ačkoli je očista stravou časově ohraničena (něco kolem těch 9 měsíců), nemůžu se vrátit k úplně stejné předchozí stravě.
Taky proto, že ani nechci.
Pročež doma jíme pořád podle stejných zásad, venku na "dietě" už tolik nelpíme, když si nelze nic vhodného vybrat. 
Jediné, co opravdu dodržuju i "venku" je to, že se vyhýbám mléku a spol.
Ale to všechno proto, že estože je mi fajn, moje cesta ještě neskončila (mléko mi pořád nedělá moc dobře. Při každém vynechaném "kortikoidním dnu" se na pár dní problémy ozvou, i když v mnohem menší míře. Při každém takovém vynechaném dnu přijde splín. Ale je to nutné a dá se to snést.).  
Většina lidí okolo mě už dávno zařadila zpátky do jídelníčku kvalitní kozí sýr atd.
Naopak už normálně piju (kvalitní) víno, i proto, že nechci zapomenout, co jsme se naučili na kurzech.

Hodně lidí řekne, že 9 měsíců je dlouhá doba a předem to vzdá.
Nedochází jim ale, že už po několika týdnech/měsících se jejich chutě změní natolik, že už na "zakázané" nebudou mít chuť.  A když budou, bude jim těžko nebo nebudou uspokojení jako dřív.
Je třeba jen překonat prvních pár tý/dnů, absťáky. A jíst pravidelně, aby neklesal cukr v krvi.

Blogů zaměřených na zdravou výživu je opravdu spousta, já jsem se ale za ten rok snažila dokázat, že i člověk milující dobré jídlo může postupně přejít k šetrnější stravě, aniž by musel nějak trpět. Proto si stojím za veškerými příspěvky a doporučuju všem zájemcům - "začátečníkům" si je chronologicky projít.
Na druhou stranu je ale třeba zdůraznit, že každý člověk je jiný, snáší různé věci různými způsoby, a moji cestu nabízím pouze jako ilustraci a inspiraci, ne jako nějaké pevně dané stravovací schéma. 
Bez Ranhojiče, bez jeho (mému tělu na míru šitých) rad a vidění mých problémů, bez na základě těchto zjištění doporučených čajů, doplnění vitamínů, změny smýšlení a obrácení bych nic nedokázala. 
 
Asi před měsícem jsem narazila na zapomenutou mléčnou čokoládu, i když kvalitní. 
Zaradovala jsem se, že už jsem dlouho neměla žádný pupínek a kortikoidy odbourávám krásně plynule a asi nadvakrát ji celou sežrala, druhou půlku na školení.
Byl to zajímavý zážitek.
Seděla jsem, tlačila do sebe čtvereček po čtverečku a čekala, až se dostaví ta chuť, co si pamatuju. Taková ta, že zaplní celou pusu a uspokojí ty chuťový a mozkový buňky.
Jenže se nic nedělo. Zkoušela jsem to s dalším a dalším čtverečkem, bylo to příjemný, ale nedostavilo se vůbec to uspokojení, na který jsem byla kdysi zvyklá. 
Říkala jsem si, že bych si radši dala ten pro mě teď uspokojující žitnej perník s polevou, ale protože jsem neměla čas na to, abych ho pekla, tlačila jsem do sebe tu čokoládu a čekala na zázrak.
No, nedostavil se a taky mi bylo pěkně blbě.
Cítila jsem se, jako bych byla přejedená a přesto hladová.
Od té doby už si ani nemyslím, že bych měla mít chuť na čokoládu. Tedy na tu kupovanou s cukrem a mlékem.
Ložisko ekzému v loketní jamce a téměř okamžitě vyseté pupínky na obličeji jsou mi dostatečnou výstrahou, snad se toho brzy zase zbavím.

Rozhodla jsem se, že shrnu všechny dosavadní zkušenosti do jednoho příspěvku, který připnu na hlavní stranu blogu, aby byla dostupná.

Takže:

STRAVA


Nemá se jíst (univerzální protiplísňová dieta, prospěje na určitý čas každému, ale mělo by se kromě jiného (viz níže) ošetřit také doplnění vitamínů a minerálů):
vše co obsahuje cukr (ten je i tam, kde byste ho nečekali) a med, všechna sladidla
vše, co obsahuje kakao
mléko a žádné mléčné výrobky kromě čerstvého másla
brambory
uzeniny a vše, co prošlo procesem uzení
hovězí a králičí maso (kvůli obsahu močoviny)
vše, co obsahuje sóju (po několika měsících nám bylo dovoleno občas s rozumem tofu, jinak smíme používat miso pastu a kvalitní sojovou tamari omáčku)
tropické ovoce včetně banánu (jen jednou za měsíc avokádo kvůli zdravým tukům) a 
tropické oříšky (hlavně buráky)
vše, co obsahuje umělé a ztužené tuky + rama, flora, perla... - s výjimkou listového těsta 1x týdně
rajčata a vše z nich
majonéza, kečup, hořčice a dochucovadla (krokvalitní sojové omáčky, přírodně ochucených olejů)
káva
ovocné čaje
alkohol
Z důvodu poškození moří po havárii jaderné elektrárny Fukushima dočasně vypustit jinak velmi zdravé mořské řasy z Japonska, pozor také na zelený ječmen z amerických náhorních plošin, kde se radioaktivní mrak na cestě z Fukushimy vypršel.

Má se (ideálně) jíst:
luštěniny (cizrna, různé druhy čočky a fazolí)
ovoce a zelenina (naše), jednou za čas avokádo
sladkovodní ryby (nejvíc české ryby - kapr, pstruh obecný, siven, candát, amur, sumec, občas i losos), kuřecí a krůtí(nejlépe krocaní) maso, jednou měsíčně i vepřové
celozrnné a kváskové pečivo
rýže, rýžové nudle, bezvaječné těstoviny, kuskus, bulgur, pohanka, jáhly, špalda, občas polenta, quinoa, amarant ... 
omezeně vejce - my s Aničkou špatně snášíme žloutek, takže používám pro nás jen bílek a bezvaječné těstoviny, to je u každého individuální
čerstvé máslo, za studena lisované oleje, občas kokosový olej
obilná mléka - ovesné, rýžové, pohankové
vlašské a lískové ořechy, semena (dýňové, slunečnice, sezam, len, chia jednou týdně)
kysané zelí 1x týdně
ovocné a zeleninové šťávy (ne dohromady, ovoce a zeleninu jíst a pít zvlášť)
Šmakoun/Shmaky (slovenská verze, chuťově nám chutná víc), Robi maso, Seitan.

Otázka vajec (žloutek x bílek) a masa (z hlediska jaké a jak často) a dalších potravinových alergií je velmi individuální, takže tu jen popisuju, co jíme, nikomu nic konkrétního nedoporučuju.
Já s Aničkou to mám tak, že můžem jíst až 6 x týdně sladkovodní ryby (ne mořský), 2 x týdně krocana z dobrého zdroje, jen 2 x měsíčně kuřecí a 1x měsíčně vepřový, ale to má každý jinak a navíc se to časem upraví (update po roce: ryba 2-3 x týdně, krocan 2 x týdně, kuře 1x týdně, vepř 1x měsíčně).  
Losos je v dietě brán jako částečně sladkovodní ryba, ale neměl by se jíst tolik, co naše ryby.

Dieta by se měla držet 9 měsíců (z vlastní předchozí zkušenosti můžu říct, že porušováním se prodlužuje).

Strava ale není všechno, v našem případě ji doplňuje pravidelný pití určených bylinných čajů v určitý čas, doplnění vitamínů a minerálů, v případě ekzému občas bylinné masti (osvědčila se mi liliová, pakmínová, slézová, ale v kombinaci s dalšími opatřeními, samotné masti toho moc nezmůžou)
K uzdravení je také nutno změnit smýšlení a udržovat zdravé vztahy.
A hýbat se :-).

 NÁKUPY


Tohle od minule platí, takže kopčím:
"První a nejdůležitější věc, která je předpokladem úspěchu při pokusu o změny stravovacích zvyklostí, je dobře se zásobit.
A všeho koupit dostatek, dodávám z vlastní zkušenosti - samozřejmě jedna věc je otázka, jestli vám daná věc bude chutnat, ale na druhou stranu když si koupíte např. jeden balíček špaldy, dáte další jídla s dalšími přílohami a zase je točíte dokola - zkrátka pokud nechcete do specializovaných prodejen lítat pořád, kupte radši víc.
Jakmile máte lednici a spíž plnou vhodných surovin, motivace přijde sama a máte i chuť víc experimentovat, vymýšlet a ochutnávat.
Možná budete muset plánovat nákupy jinak, než jste byli zvyklí, jako já.
A najít si zdroje.
Ale jakmile tohle dáte, máte zpoloviny vyhráno nebo spíš ze tří čtvrtin :-)."

Tak a teď konkrétně:

1) Pečivo


Ideálně celozrnné.
Kváskový chleba nám vozí 2 x týdně do zdravé výživy, je boží a dlouho vydrží. Objednává se dopředu, ale když máte kliku a přijdete v čas příjezdu pekaře, ulovíte ho i bez objednávky.
Samozřejmě se můžete mrknout na kváskovou mapu a upéct si ho sami doma.
Původně jsem ho chtěla péct, ale víc asi teď potřebuju pohyb a dlouhé procházky, proto jsem na sebe ušila takovouhle lest, aneb když je objednaný, musím pro něj dojít :-).
Už brzy ale na mě čeká pekárna, kterou jsem dostala od rodiny před rokem, takže péct určitě budu.
Výborná záležitost jsou Tasovské placky . Křupavé, celozrnné pšeničné nebo žitné a nebo úplně bez lepku - ty jsou dražší.
Je to jako oplatka plná semínek, bez jakýkoli chemie - trvanlivá a výborná na cesty.
Dají se dělat obložené, podávat třeba k pomazánkám, zejména hummusu, nebo jíst jen tak. Zasytí.
Mají je taky ve zdravé výživě (ale ne že mi je vykoupíte :-) ).
Občas, hlavně ve stavu nouze, koupím dětem celozrnný rohlík.
A taky jsme si oblíbili tyhle plátky z DM - mají větší podíl žita + trochu špaldy (plátky se zeleným pruhem místo modrého jsou pak celožitné):


 
2) Ovoce, zelenina, hlíva a mošty
 


V našem případě od osobního zelináře .  
Ten nedávno rozšířil pole své působnosti a také svůj sortiment (ovoce, zelenina a bylinky v bio/nebio/farmářské kvalitě, kysané zelí, houby, mošty a pyré) obohatil o skvělé ořechy z Moravy, sušené ovoce, bylinné čaje z rodinné farmy a med.
Ovoce a zelenina by se měla jíst naše - s tím, že občas objednám hrozny nebo okurku dětem, protože Anička je spíš na ovozeleninu a moc jiných věcí teď zrovna jíst nechce.
Každopádně žádné exotické ovoce, ani banány.
Mošty ředíme vodou, nejvíc mi chutná Rychnovský jablko s dýní hokkaido a jablko s červenou řepou. 
Update: dověděli jsme se, že by se nemělo při konzumaci míchat ovoce se zeleninou (ani třeba jablko s mrkví), takže mošty teď objednávám spíše jednodruhové.
Jednou týdně by se mělo jíst taky kysané zelí nebo jiná kvašená zelenina.
Mým horkým objevem je tuřín, kterým se dají dobře nahradit brambory (o tom někdy příště).
Hodně nakupuju i čerstvý i mražený špenát, dětem kukuřici a hrášek. 

3) Luštěniny


Jak je vidět, značka CountryLife je jednou z nejdražších, ale nafotila jsem (až na to, co zrovna nemám v originálním obalu) ji hlavně kvůli popiskům a není problém sehnat tyhle suroviny o dost levněji.
Z červené čočky dělám hlavně čočkovo-zeleninovou polévku s kořením garam masala, používala jsem ji do příkrmů, ale hodí se i do omáček podobně jako cizrna. Jde i klíčit.
Zelená čočka se nejvíc hodí do salátů, stejně jako ta velkozrnná z obchodu. Salát ze zelené čočky s opraženou hlívou nebo s tofu a jarní cibulkou je lahoda.
Velké fazole ve tvaru ledvin přidávám do omáček a do chilli con carne.
Další druhy fazolí (třeba adzuki) přidávám do zeleninových omáček, pomazánek nebo z nich dělám pastu do tortill.
A nakonec moje milovaná cizrna.
Tu cpu asi do všeho. Do polévek, zeleninových omáček včetně těch na topinky, pomazánek (cizrnová s brokolicí a medvědím česnekem!), dělám z ní moje oblíbený kari nebo hummus.
Každý týden navařím jednu luštěninu ve větším možství, napytlíkuju si ji na porce, které pak vytahuju z mrazáku, když je zrovna potřebuju.
Obyčejnější druhy luštěnin seženete kdekoli, červenou čočku i cizrnu kupuju i v Albertu (kam už jezdíme už jen jednou za cca 2 - 3 měsíce), ostatní druhy ve zdravé výživě.


 4) Maso


Ryby jsme jedli sladkovodní, hlavně kapra a pstruha na všechny způsoby, až 6 x týdně.
Kapra jsme měli hlavně z příbuzenských zdrojů, pstruhy a lososa mají čerstvé (co jsme zatím zkusili) i v Globusu a Lidlu, ale poslední dobou dáváme přednost větším nákupům do zásoby na sádkách, rozdíl v chuti je markantní a taky prostě nechcem podporovat zacházení s utrápenými rybami v marketech.
V průběhu roku jsme doplnili jód a ryby v současnosti můžeme jíst 2 - 3 x týdně.
Kvůli krocanovi jsme museli rozhodit sítě.
Ale většinou stačí kontaktovat příbuzné či známé na vesnici, jestli by vám někoho nedoporučili.
To samé s kuřecím a vepřovým.
Na internetu je taky dost inzerátů od lidí, kteří mají svoje hospodářství.
Lidem z východních Čech mohu doporučit statek Mariellen z Choltic, kde je ovšem nutné drůbež objednat dopředu (většinou do března), podle vašich objednávek na celou sezonu pak průběžně nasazujou a vykrmují kuřátka.
Jinak je dobré minimálně prvních několik měsíců výrazně omezit vejce a zjistit, jestli dobře snášíte jeho součásti.


5) Mléko a další "mléčné výrobky"


O rostlinných mlékách jsem psala už TADY (foto uprostřed článku).
Mezitím se u nás zabydlelo natolik, že uvažuju o koupi mlékovaru, který je stejně momentálně vyprodán :-).
Vařím z něj kaše, pudink, dávám ho do pečení, zastoupí bez problému i doteď používanou smetanu v polévkách i omáčkách, děti ho milujou jen tak samotné nebo v Caru.
V DM drogérii se dá koupit stejně výborné rýžové a ovesné mléko jako tyto na fotce - od Alnatury a to za cca 42,- Kč/litr
Sušená v krabicích rozhodně nebrat! 


Rostlinný "parmezán" zastoupí ve všech jídlech v pohodě jeho živočišnou verzi.
Do mixéru jsem nasypala (přibližně):
100 g lískových ořechů (nebo vlašské nebo namíchat)
100 g lněných semínek (len zlatý, ale můžete dát i sezam nebo jiné druhy lnu)
3 lžíce slunečnicových semínek
50 g lahůdkového droždí (prodává se ve zdravé výživě)
necelou lžičku soli (podle chuti).
 

Důkladně rozmixováno (rozsekáno v sekáčku), hotovo.
Uchovávám v uzavíratelné krabičce v lednici, vydrží asi měsíc.
Dejte si ho třeba se špagetami  aglio olio s rukolou , ale najdete tu i spoustu dalších receptů s jeho využitím.



O veganském "sýru" z kokosového oleje jsem už psala mockrát.
Řekla bych, že to není o tom, dát si ho každé ráno na chleba, ale spíš jím nahradit sýr v jídlech, která se bez něj moc neobejdou. 
Tady bych ráda dodala, že mám pocit, že ne všechny druhy se hodí do všeho (ale třeba je to jen můj pocit). 
Mozzarella je výborná hlavně do studené kuchyně, hlavně do salátů (třeba toho z řepy ).
Pak jsme si hodně oblíbili bylinkový, který v pohodě zastoupí sýry jako zobání k vínu, oceníte ho v osvěžujících salátech , stejně jako zatepla na domácí celozrnné pizze (na které mi třeba zase moc nechutnala mozzarella).
Original jsme zase využili hlavně jako posyp na špagety.
Chystáme se vyzkoušet i jiné značky.

  
Kokosovou tapioku s medem jsme objevili nedávno.
My sami sice "kokosárny" můžeme jen omezeně, děti je smí ale o něco častěji, hlavně kvůli zdroji železa. 
Hotovou tapioku v kelímku dávám Ance na svačinu do školky jako náhradu všech možných jogurtů a krémů.
Sama si ji beru do kabelky na školení jako energii v malým balení :-). Zasytí, neunaví, chuť lahodná, sametová.
Protože nás tenhle výrobek nadchl, koupila jsem i tapiokové perly a chystám se to samé vyrobit doma (na domácí vaření se spíše hodí malé perly, ale ty u nás dlouhodbě nemají).
No a kdybyste byl někdo fanoušek Bubble tea, tady máte recept na jeho domácí výrobu:

  
 
No a pak tu máme náhražky napůl masa, napůl sýru.
Shmaky je vlastně separovaný protein z vaječného bílku. 
Jako náhradu masa ho používám v trojobalu místo masa (dostatečně okořeněný obaluju ve vejcích s rostlinným mlékem a celozrnnou moukou a pak v kukuřičné strouhance, stejně poslouží i kukuřičná nebo jiná instatní obilninová (pohanková, ...) kaše, kladu na naolejovaný plech, pocákám dobrým olejem a peču v troubě, během pečení obrátím), nebo jen okořeněný na pánvi se zeleninou na másle.
Zastudena ho strouhám do salátů (zeleninové, čočkové, fazolová pomazánka ... ).
Tofu máme nejradši česnekové nebo marinované, kromě restování a strouhání zastudena ho zapékám v listovém těstě (podobně jako párečky), naprosto vynikající je restované v téhle
polévce.
Bílé tofu (natural) používám k výrobě tofunézy (náhražka majonézy - rozmixované tofu s dobrým olejem, kořením, citronovou šťávou, solí a rostlinným mlékem- receptů je plný internet). V salátech je od majonézy neroznatelná, základní tofunézu můžeme různě ochucovat a dělat z ní dipy.
Lze ji koupit i hotovou. V případě tofunézy bych ale zase řekla všeho s mírou.


Dál používám Robi maso (trochu, spíš plátky) a Seitan (ještě míň) podobným způsobem, jako náhražku masa. Nafocené je nemám, protože u nás nejdou zas tolik na odbyt a zrovna jsem je neměla :-).


6) Rýže, těstoviny a další obilniny 

- střídám jako přílohy k zeleninovým omáčkám, plackám, karbanátkům, k rybám i k masu.


Rýžové nudle (do polévky, na restování se zeleninou nebo/s masem, k restování kupuju i širší nudle, taky k omáčkám nebo místo špaget).
Jasmínová rýže. Kupuju u Vietnamců, používám i basmati a kulatozrnnou (arborio, carnaroli) na rizota.  
Skoro po roce jsem se odvážila udělat rýži natural, která se sice vaří déle, ale její oříšková chuť nás nadchla - chutná podobně jako bulgur, takže nevím, proč jsem si pořád myslela, že bude moc suchá a hrubá :-).
A rýžový papír. Na vietnamské (zastudena s omáčkami) i čínské (smažené - v našem případě v troubě) závitky. Se zeleninou, bylinkami, nudlemi, případně s masem.


Oblíbený špagety z Lidlu.
Celozrnný a semolinový.
A celozrnný nudle do polívky, žitný nebo pšeničný, ze zdravý výživy.
Zapomněla bych málem na kuskus, ale ten už snad nemusím představovat, lepší je celozrnný.


Bulgur (v poslední době už raději špaldový - viz níže) a vlastně už všechny možné obilniny klidně míchám dohromady podle potřeby (třeba bulgur s jáhlami) a vařím stejně jako rýži - tedy jeden díl propláchnuté rýže/jiné obilniny osmahnu na oleji, zaliju dvojnásobkem vody, osolím a okmínuju, naposledy promíchám a přikryté poklicí vařím na mírném ohni bez míchání do vypaření vody (u rýže i bulguru s jáhlami to trvá cca 10 - 15 minut). Zarytí odpůrci zrní si mlaskali a ani nevěděli co to je :-).  
Jáhly kromě přílohy naslano používám k zahuštění polévek (taková květáková s jáhlami!), a taky nasladko - např. na kaši nebo na tyhle kuličky
Pohanku (kroupu jako přílohu, to je ta nerozsekaná, foto se někam zatoulalo) jsem také vařila donedávna jako rýži, ale má se správně vařit takhle , aby neztratila látky, kvůli kterým ji jíme.
Pohanku kroupu taky máčím přes noc a míchám s oříšky, rozinkami a datlovým sirupem místo müsli.
Pohankou lámankou zahušťuju polévky (stčí přisypat ke konci vaření) nebo pomazánky (z kvasnic třeba) a sekanou.
Je dobré kupovat pohanku mechanicky loupanou (světlejší), termicky loupaná není až tak dobrá a taky je víc "cítit". 
Amaranth jsem koupila na zpestření jako zavářku do polévek.


Proč začínám vytěsňovat z jídelníčku obyč pšenici a nahrazuji ji špaldou, popíšu v sekci Mouky :-).
Polenta mi tak trochu nahrazuje bramborový těsto - takhle je skvělá! A stejně upravenou jsem ji podávala i k pečené krůtě se zelím ;-).
Špaldu vařím podle využití - doměkka to trvá v osolené vodě skoro hodinu (v polévkách místo brambor), do "rizota" dělám trošku křupavější.


Pohankové vločky jsou dobré na kaše, do sekané a karbanátků, zelníků ... 
Stejně tak používám i ovesné vločky s klíčky (stačí je jen nechat projít varem), jáhlové vločky... atd.
Žitné jsou větší, dělají se déle, takže je používám spíš do müssli. 
Různé vločky je dobré přidat i do těsta při pečení chleba.
Obecně už to řeším spíš tak, že co zrovna mám, to sypu a střídám to :-). 



No a rychlovka na cesty nebo když není čas.
Kaše sypu do horkého rostlinného mléka s nastrouhaným jablkem/hruškou a rozinkami.
Mastím máslem, sypu skořicí a semínky, případně přidám trochu marmelády bez cukru/povidel. Anebo datlový sirup.
Tyhle kaše ale mají i další skvělý využití. Jelikož mají podobnou strukturu jako kukuřičná strouhanka, používám je jako poslední vrstvu trojobalu a obaluju v nich jakékoli (zeleninové, masové i "náhražkové") řízky. 

7) Mouky



Nenechte se odradit, bude to delší, ale není to složité.
Někde už jsem psala, že přestávám používat obyčejnou pšenici a nahrazuju ji špaldou.
Někdo si myslí, že je to druh obilí, ale špalda je stará dobrá odrůda pšenice odolná proti plísním a škůdcům, tudíž na ni není logicky potřeba používat pesticidy, které jsou potřeba při pěstování jiných odrůd
Zrno jiných druhů obilí (než odolné špaldy) z ekologického zemědělství (které používání pesticidů zakazuje) může zase obsahovat plísně.
Pěkně to vysvětlují třeba v testech mouky pro dTest.
Takže u špaldové mouky je nejnižší, téměř žádné, riziko, že zrní a potažmo mouka bude obsahovat plísně a zárodky škůdců nebo pesticidy. 
Nevýhodou je vyšší cena, ale zase téhle mouky tolik nespotřebujeme.

Původně jsem chtěla popisovat rozdíly mezi jednotlivými moukami na obrázku výše, ale prostě (tohle nadbytečný slovo se snažím omezovat po volební kampani hnutí ANO :-) ) jen napíšu, že používám všechny, jakou zrovna mám. První dvě skoro neodlišuju. Druhá se dá koupit taky pod názvem "špaldová celozrnná jemně mletá". 
A když pečete něco nadýchaného a bojíte se použít celozrnnou mouku, aby byl výsledek dostatečně jemný, použijte tu třetí, odpovídá běžné hladké mouce, ale já už i do jemného pečiva používám celozrnnou.  
Pokud začínáte, můžete nahrazovat část bílé špaldové (té třetí) celozrnnou a přidávat - uvidíte, že se nic zásadního nestane :-).

  


Žitné mouky.
Výražková je běloučká jemná mouka jako pšeničná hladká, používá se do jemných perníků, ale já s ní nahrazuju i část špaldové při běžném pečení.
No a žitnou chlebovou ze mlýna Janderov u Chrudimi jsem si teď koupila na chleby, protože už snad nebude trvat a vytáhnu do nové kuchyně pekárnu od bratříků.
Větší balení mouk z Janderova prodávají v prodejně Český sedlák na Masarykově náměstí v Pardubicích (naproti AFI paláci), vedle ČSOB.



Ječná mouka nepojí tak, jako třeba pšeničná, ale přidávám ji třeba do těst na palačinky ke špaldové.
Samotná je výborná na pečení různých placek na cesty.


No a ostatní mouky, kterými se taky snažím snižovat příjem pšenice (mám hraniční testy na gliadin).
Kukuřičná do tortill, rýžová na tyhle krásné vafle, pohanková jako náhražka části ostatních mouk v moučnících.


8) Tuky 



Kvalitní zastudena lisované oleje - všechny možné prodává Agro El Znojmo (pod odkazem). Pro ekzematiky doporučuju hlavně dýňový - tykvový olej do salátů, děti je rády snědí i na lžičce. Tyto oleje se nesmí se vařit.
Olivový olej a máslo nebo ghee (přepuštěné máslo bez bílkovin) na vaření.
Čerstvé máslo na chleba. 
Másla si kupte víc, jakmile přestanete mazat veškeré Lučiny, sýry a spol., spotřeba se zvýší.



... a kokosový olej.
Na mazání, balzámy na rty, čištění zubů.
Na smažení (to jsem zatím nezkoušela).
Na polevy na buchty, i když v rozumném množství (kokosoil + kvalitní kakao + datlový sirup).


9) Ořechy a semena 



Ořechy naše - lískové, vlašské (vynikající z Moravy prodává osobní zelinář), když je nejhůř, zaskočí i mandle.
Do moučníků, na kaše, na výrobu "parmezánu", jen tak ... no nemusím asi vysvětlovat, co s nimi :-).
Rozinky kupuju nesířený, pokud máte sířený, měly by se máčet a proplachovat.



Semínka do "parmezánu", na posypy všeho možného, do chleba, na kaše nebo je vezměte všechny najednou a upečte si skvělý krekry a nebo bezlepkový semínkovoořechový chleba .


10) Klíčení


Nejvíc u nás jede na vatě klíčená řeřicha - vyplatí se tohle velké balení, protože v klasických osivech je dost málo semínek a taky myslím, že jsou mořená.
Řeřichu většinou obsahují i další klíčivé směsi, s vojtěškou alfalfa nebo hořčicí.
Naklíčené fazole mungo chutnají jako hrášek.
Na klíčení se ale hodí z luštěnin i červená čočka a cizrna.
Taky v misce s vodou nechávám na okně růst různé natě (stačí uříznout asi 1 cm horní části petržele/celeru/ mrkve/ tuřínu s vrškem, ze kterého po pár dnech vyroste nať).


11) Pomazánky a tipy na cesty



Alternativa k paštikám na cesty :-) (a někdy ani doma není čas vyvařovat) - sterilované pomazánky od Alnatury jsou k dostání v DM a moc nám jedou.
Ta první (bylinková s cuketou a slunečnicovými semínky) je můj favorit, ale mají dost jiných druhů - s lilkem, červenou řepou a křenem, ...
Obecně v DM mají velký výběr výživ, ovocných pyré, omáček atd. v dobré kvalitě za přijatelnou cenu - chce to jen číst etikety a řídit se tím, co můžete. 



A jeden přídavek - to kdyby někdo neznal tahini - sezamovou pastu. 
Kupovala jsem ji nejdřív skoro jen do hummusu, ale natírám si ji s oblibou třeba na obloženou bagetu místo dresinku apod.


12) Ostatní 


Co se týče slazení, nejen tuhle problematiku docela vystihla Margit Slimáková v nedávným rozhovoru
Takže se nebudu opakovat, jen bych ráda dodala, že v této "dietě" se cukr omezuje, nejlépe vynechává dočasně, aby "nekrmil" plísně ve střevech.
No a odvyknutí sladké chuti je v dnešní přeslazené době taky žádoucí.
Po několika měsících diety nám bylo povoleno jednou týdně sladit karamelem, jako naši předci.
mi používaná sladidla jsem srovnávala tady . 
Přesto, někdy se oslazení nevyhnu, takže kromě karamelu nebo ve výjimečných případech třtinového cukru občas využiju ječmennou sladěnku nebo datlový sirup.
 
 


Sladěnku hlavně do perníku a jiných tepelně upravených moučníků (pozor, hodně se táhne a pomalu se rozpouští) - třeba do jahelných kuliček, vařených kaší apod.
Datlový sirup tepelně neupravuju, spíš ho používám jako polevu, mňam! :-)



Jablečnou koncentrovanou šťávu (vpravo, prodává se i pod názvem Ovocenka) jsem dávala třeba do napařovaných moučníků, má konzistenci jako sirup, na webu Jíme jinak ji hodně používají do krémů apod.
Vlevo jsou vynikající hruškovojablečná povidla (tento kelímek byl vytvořen z 1,75 kg ovoce).
Skvělá do úžasných sugar free šátečků , vyměnili jsme je za jinak výborná povidla od Netopila, protože ta ze švestek pro naše střeva prý nejsou až tak dobrá.
A taky jsem je dala na masopustní celozrnné lactosefree koblihy, to byla mana... :-)


Marmeláda bez cukru zn. St. Dalfour (slazená hroznovou šťávou), u které bych ale v životě neřekla, že v ní není cukr.
Jakže jsme to říkali o té sladké chuti a potravě pro plísně? :-)
Na palačinky, na málo sladký žitný perník (poslední recept v článku), však vy víte.




Jablečný trubičky - sušená jablečná dřeň v podobě trubiček jako první pomoc na cestách a výletech - ale odrbávám z toho tu polevu. Dobrota, která chutná i lidem, co jedou v konvenčních sladkostech. A až si pořídíme sušičku, budu si je dělat doma.




Miso pasta - do polévky.

Dále jsem nevyfotila:

Tamari omáčku - zdravá verze sojové omáčky, k dostání se spoustou dalších zdravých dochucovadel ve zdravé výživě.

Koření - používám hlavně kvalitní sušenou papriku, sušený česnek (pozor, některé druhy jsou sířené), žluté kari, kurkumu, koriadr, zázvor (mám ráda spíš čerstvý), pepř čtyřbarevný z mlýnku, domácí kmín a mletý kmín do luštěninových pomazánek, bazalku a libeček, rozmarýn, tymián, dobromysl, občas chilli.
Nepoužívám žádné hotové směsi koření kromě Garam masala  - to jsem si moc oblíbila už před dietou. Tuhle voňavou indickou směs sypu skoro všude, dochutí všechno a posune každý, zejména vegetariánský jídlo o level výš. 

Kypřicí prášek bez fosfátů (vinný kámen) používám na pečení už dlouho, dávkování je uvedené na obale a funguje stejně jako obyč prdopeč.

Agar na zahušťování (jako želatina). Užijete i kukuřičný (ne bramborový) škrob.

Hraška na zahušťování omáček a polévek.

Znovu a ještě jednou opakuju, že tahle dieta vychází z našich potřeb a je ušitá nám přímo na míru.
Někomu v tom nemusí "pasovat" využití obilnin a lepku, ale každý tělo je jiný a pokud je tělo dobře snáší a je pro něj dobrý palivo, není důvod je vyřazovat, už takhle jsou naše možnosti dost omezený. Nevylučuju ale, že někomu může lepek vadit.

Tak, co říct na závěr?

O současném (zatím nejúčinnějším) způsobu léčby svého ekzému píšu zde  .
Srovnávací foto mojí pokožky v průběhu uplynulého roku :-) najdete  tu .
Všechny moje "recepty" (spíš nápady na vaření) vyhovující těmto zásadám stravování najdete tady. Recepty pod tímto štítkem starší než loňský únor buď odpovídají dietě nebo je snadno pro tuto dietu upravíte. 
Ostatní vyzkoušené typy léčby jsou popsané pod štítkem Zkušenosti: atopický ekzém-alergie-astma (dospělí i děti )  - najdete zde spoustu tipů pro ekzematiky nejen z oblasti stravy - tipy, které jsou už pro nás samozřejmostí, ale někomu by mohly pomoci - mazání, postup zavádění příkrmů u kojenců, hygiena domácnosti, očkování ... k těmto tipům bych chtěla ještě doplnit  mýdlo , bez kterého nedáme doma ani ránu. Když mi ho Ranhojič doporučil, byla jsem dost skeptická, ale díky extraktu z dubové kůry fakticky nevysušuje - a kromě intimní hygieny je skvělý i na ruce, tělo a dokonce i vlasy.
Moje poznatky o tom, jak předcházet ekzému, alergiím a astmatu u dětí od narození, jsou tyto .

Další inspiraci nejen k vaření najdete stejně jako například na webech:
 Kuchařka ze Svatojánu  
Jíme jinak  
 Margit Slimáková  
  Biolenka  
 Kitchen Story  (inspirace zhruba poslední rok, Jirka změnil stravování kvůli Crohnově chorobě)  
 Veganotic 

... další budu doplňovat.

Pozn. Myslím, že označení "bio" na obalech není vždy zárukou kvality a zárukou, že výrobek neobsahuje nežádoucí látky, určitě se s tímhle označením někde rozjíždí velký byznys.
U nás bio nemá moc vybudovanou tradici jako třeba v Německu, proto se stává, že kolikrát potraviny neprojdou přísnými testy.
Je třeba (jako ve všem) zkoušet, ale ten směr mi dává smysl.
Jednou jsem dostala třeba skořici v biokvalitě. Hrozně jsem se divila jemné, přesto výrazné chuti a konzistenci nejjemnějšího prášku. Když došla a nebyla k sehnání, koupila jsem obyčejnou a zvykala jsem si na hrubé mletí i chuť ne nepodobnou namletému dřevu :-). 
Hodně lidí se mě ptá, jestli tahle strava nevychází dráž.
Mohu říct, že rozpočet na jídlo máme pořád stejný. 
Za některé věci je třeba si připlatit, ale na druhou stranu ušetříte za spoustu zbytečností.
Navíc spousta potravin vydrží mnohem déle, protože stačí použít menší množství.
Volba je na každém z nás.    

38 komentářů:

  1. Ty bláho, jak dlouho jsi to sepisovala?!? To je teda dílo. Záslužné. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tys to přečetla celý, jo? ;-) Záslužné! Tak asi nejvíc mi zabralo focení nových fotek na etapy, jednou jsem třeba po focení zjistila, že jsem neměla ve foťáku kartu a objekty jsme mezitím sežrali, dlouho jsem to jenom nosila v hlavě a ruce by psaly, ale nebylo kdy (už štukujeme!). Takže na etapy asi měsíc, text jsem upravovala do starého a to mi dalo asi týden, s přestávkama. Protože když jsem na to chtěla sednout, něco se vytelilo. Takže nejvíc asi minulou noc, úpravy dnes. :-) Srdečné pozdravy! ;-)

      Vymazat
    2. Jo, Katu, a co ta švestková povidla? Nejsou dobrá obecně, nebo konkrétně pro vaše ctěná střeva? :-) By mě zajímalo, protože my na nich jedeme docela dost.

      Vymazat
    3. Prý švestky obecně moc dobré na střeva nejsou. Nevím, do jaké míry. Dověděla jsem se to, když jsem nadšeně líčila, jak udělám vaše mrkvance na Vánoce (možná jsem to už někde psala). Zjistila jsem, že M. má dvě verze diety (nevím podle čeho je předepisuje), v té druhé verzi jsou švestky zapovězeny (mimo jiné). Bylo to asi takhle: "no, švestková nejsou úplně dobrá, víš to?" Takže bych to nějak nehrotila, ty, co jsem měla doma, jsem spotřebovala, příště už jsem koupila jablečnohruškový. Ty na fotce jsou výborný! Tmavý, hutný, skoro k nerozeznání od švestkových.

      Vymazat
    4. Jo jo, já je znám. Jen se mi jednou stalo, že mi právě z těch šátečků vytekla. Ale nejsem si jistá, jestli to byla právě ta jablečnohrušková, oni dělají vícero druhů. Dík za info. ;-)

      Vymazat
    5. Né, to mi neříkaj! :-) Ještě jsem to nezkoušela, ale je to možné, kamarádka měla jinou podobnou značku, i když švestková a taky vytekla. Zkusím. No v nejhorším z toho udělám koláčky se zvedlým okrajem ;-).

      Vymazat
  2. Odpovědi
    1. sakriš. můj první komentář a takový stručný. a tolik toho k tématu můžu napsat... poděkovat.
      jak jste mi svými precizními zápisky pomohla přežít objevení se ekzému po porodu. naštěstí pak zmizel, takže úpravu stravy nemusím řešit z tohoto důvodu.
      řeším spíš z etického. a měním ty zažité stereotypy, oživuji jídelníček.
      jsem všežravec, ale jak píšete vy... ale kvalitní zdroj. kde se se zvířaty zachází slušně. hledám. a jím teda hlavně rostlinně. ale ty sýry chybí!
      tahini je můj nový objev. na kváskovém chlebu a k tomu troška pomerančové (já vím, exotika) marmelády.
      mimochodem. dlouho jsem hledala dobrý (rozumějte rychlý, snadný, ..) recept na kváskový chleba. a vítěz je tento: http://www.maskrtnica.cz/celozrnny-zitny-chleba-pro-vsechny/ je skvělý, vláčný a opravdu rychlý. žádné dlouhé kynutí, hnětení (nemám na to mixer), převalování, ošatky... jako dřív. dávám do něj semínka a oříšky libovolně podle chuti a mouku nedávám jen žitnou - chlebovou pšen. a žitnou půl na půl.
      na snídaňové kaše mám vychytávku - naplním si vždycky 4litrovku "základem" - vločkama, přisypu pohankovou instant kaši, nasypu semínka a pak si přidávám podle chuti další ingredience. Nebavilo mně otevírat ráno všechny ty pytlíčky a skleničky.
      ještě se podělím s prima receptem http://www.veganotic.cz/clanky/124-vyborny-jablkovy-kolac-s-vanilkovym-pudingem za mě teda míň cukru a dávala jsem vlašáky.
      zítra chci zkusit vaše krekry. k vínu :)

      mějte se!

      Vymazat
    2. Já jsem, Markét,byla ráda i za ten stručný komentář, navíc podepsaný, juch, takže buďte úplně v klidu, to "těší mě", jsem myslela doslova ;-).
      Díky i za román :-), nabitý skvělými zkušenostmi. Chleba jsem rozhodně chtěla dělat podle Maškrtnice, takže jste mi usnadnila práci :-). Vychytávka na snídaně je parádní, no a recept na koláč mi kápl do noty, už jsme těch štrúdlů přejedení.
      Takže za mě díky moc a dobrou chuť ke krekrům, bacha, jsou návykové ;-).

      Vymazat
  3. Děkuji za tento článek :)

    OdpovědětVymazat
  4. Zírám! úžasný článek, muselo ti to dát velkou práci. To snad musí nakopnout k nějaké zásadní změně konečně i mě (mám ráda strukturovanost :-) Díky Zuzka (co ti nědávno poslala opět mail:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahój, Zuzi! Budu ráda, když to někomu k něčemu bude, i kdyby ten někdo byl jeden (což nakonec vypadá, že není, jupijej) ;-).

      Vymazat
  5. Táááááááááááááákhle hluboká poklona fakt respekt (domysli si dramaticky zvedlý spodní ret a hmmmmmmmmmmmmmmmm)
    Zatím jsem dočetla do poloviny (i na úkor mé Toulavé kamery v TV), ale dočtu to.
    Opravdu skvěle napsané, ale dotklo se mě zapovězen jablka a mrkve - můj nejnej salát z dětství...s ořechy a slunečnicí.
    Mungo už jede taky a ulítávám na pečené cizrně (něco jako místo chipsů).
    musím do obchodu, pak si to dočtu.
    Jsi drak
    (držím palce se štukováním, my malovali a Kuba má modrý pokoj a novou postel a je "fakt denně furt šťastnej"
    Magda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Magduš! (Toulavou kameru bych si teda kuli němu asi neodřekla ;-). )
      Jinak jestli Tě to potěší, mě se toho od začátku už dotklo dost ;-)...
      Pečenou cizrnu taky jíme, no vidíš, na tu jsem zapomněla.
      A "fakt denně furt šťastnej" je nejvíc! Přeju! Mějte se krásně!

      Vymazat
  6. V některých tlustých knihách o zdravé výživě není tolik kvalitních informací jako v tomto příspěvku, děkuji! A osobního zelináře vám závidím, je to mnohem lepší jak nějaké bedýnky... Hana M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc díky za milý koment! Osobní zelinář sám sobě říká "tak trochu jiný bedýnkář" ;-) - zkuste mu napsat na osobnizelinar@seznam.cz, nedávno říkal, že se snaží prosadit i v jiných regionech a kolikrát jezdí přes celou republiku, tak pokud to jen trošku půjde, určitě rád vyhoví.

      Vymazat
  7. Ahojda
    Vaše články o změně jsem si už pročítala, ale tahkle všechno v jednom si to přečtu ještě jednou. Už jsem se nechala inspirovat tasovskými plackami. Bohužel u nás mají jen ty dražší bez lepku (nemám tudíž srovnání), ale zamilovala jsem si je. Jsou výborné.
    Teď pokukuju po ovesném mléku. Netušíte, jestli by se z něj dal dělat domácí jogurt? Asi těžko, že... Přemýšlím totiž, jak obejít kravské mléko a přitom jíst jogurty.
    Ještě jsem se chtěla zeptat. Dá se tím datlovým sirupem osladit káva?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím a díky za komentář :-). Dotaz s jogurtem mě teda dostal :-), přiznám se, že mě to vůbec nenapadlo. Nejdřív jsem si myslela, že to určitě nejde, ostatně to všude píšou, ale narazila jsem na zajímavý článek z Veganotic, jeden z mála, podle kterého to jde: http://www.veganotic.cz/clanky/167-nejlepsi-vegansky-jogurt . Narovinu říkám, že do sojovýho bych nešla, ze stejného důvodu, proč nepoužíváme sojové mléko (ze sojových věcí je dobrá opravdu jen sojová omáčka, miso, které může být navíc i z jiných obilovin, a v rozumným množství tofu nebo tempeh, který my máme v dietě zapovězený, je to brané jako "plíseň"). Pod článkem se ale rozvinula zajímavá diskuze, některé čtenářky jogurt dělají z jiných obilných mlék. Ale bližší zkušenost s tím opravdu nemám.
      Co se týče datlového sirupu, sladit s ním kávu jsem nezkoušela (používám ho tak nějak intuitivně jen zastudena, je vynikající i jen tak na lžičku) - když už si jednou za uherák kávu dám, dávám si ji jen s ovesným mlékem, díky němuž jsem už sladit přestala úplně, i když jsem nebyla kdysi schopna pozřít kafe bez cukru a smetany. Na slazení kávy se jinak hodí karamel, tahle sympatická firma prodává i tekutý právě do nápojů: http://www.karamelovysen.cz/ .

      Vymazat
    2. Dík za článek s jogurtem. No nevím... Každopádně mléko vyzkouším.
      Kafe bez cukru a smetany - to zatím nezvládám, i když už úspěšně redukuju smetanu. :o) Jste silná žena! ;o)
      J.

      Vymazat
    3. Nebojte, zas tak těžké to nebylo. Ovesné mléko jsem si nejprve lila do Cara půl napůl, překvapilo mě, že není třeba sladit. Když jsem byla na tomhle pití závislá, zkusila jsem ho nalít i do kávy. "Mléko" je přirozeně nasládlé, takže když ho tam nalijete dost, uvidíte, že Vám brzy cukr chybět nebude. Když Vám to nezachutná napoprvé, dejte ještě cukr a postupně ubírejte :-). Když jsem to zvládla já, zvládne to každý :-).

      Vymazat
  8. Kači, přínosné. Moc díky ....
    Ps. vyteklá povidla z mrkových šátečků nebyla švestková, ale hruškovo-meruňková. Třeba se na tu záhadu přijde :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za upřesnění Evi a za malou naději ;-)! Vyzkouším to a dám vědět ;-).

      Vymazat
  9. Kačí,
    opravdu před tebou smekám !
    Takový příspěvek i s fotkami a osobními zkušenostmi je nejvíc!
    Tak teď už jen zbývá inspirovat se a vše vyzkoušet na vlastním těle, snad to po O...dám !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáš, Ilonko! Jako prd ;-). Myslím na Tebe!

      Vymazat
  10. Tyjo, jsi skvělá! Takový článek bych já psala tak dva roky! Prosím tě, jak děláš ty závitky v rýžovém papíru v troubě pečené? Na domácím tapiokovém pudinku si už frčíme, taky jsem si říkala, že ho dám na blog:) A fajn špaldová mouka je nově i v Lidlu, kdybys nevěděla:) Ach jo, já vždycky u těch tvých příspěvků o jídle začnu slintat!:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Edi, díky moc za tip, zatím mouku beru po cestě do zdravky nebo v DM, ale že ju maj i v Lidlu, se hodí vědět. Tak pak nahoď tapioku, ať nemusím experimentovat ;-) (ale snad na tom nic nebude). Závitky jsem dřív smažila, ale teď všechno, co jsem dřív smažila, dávám na naolejovaný plech do trouby a během pečení potřu olejem i navrchu a obrátím. Dovnitř závitků dávám okořeněnou směs z restovaný zeleniny - nejč.mrkev, čínské nebo obyč zelí, pórek nebo cibulku na nudličky - s nudlema (rýžové nebo obyč), někdy i s trochou mletého masa. Zabalím do navlhčenýho papíru jako kapsičku, potřu olejem. Je to dost křupavé ;-). Už jsme dlouho neměli, tak snad jsem něco nezapomněla.

      Vymazat
  11. Zdeni, budu se asi opakovat, ale seš prostě hustá a pro mě naprosto neuvěřitelná!! Vážně. Vlastně vy všichni, když jste všechny ty změny dokázali přijmout za své a něco s tím udělat. Přiznám se, že si občas koupíme něco "zdravějšího" a máme mnohem lepší pocit a hlavně jsme zjistili, že se to třeba bez knedla, vepřa, zela taky obejde!!! Hlavně Pavel, což je co říct a nikdy bych neřekla, že dokáže téměř vytěsnit třeba uzeniny, co on toho dřív snědl.... :-( Holt na změnu není nikdy pozdě :-) Díky, Zdeni.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, Zdeni, na změnu není nikdy pozdě! ;-) A i to knedlozelovepřo ide. Dělala jsem k němu (teda ke krůtě) knedlíky z celozrnného pečiva a dost dobrý! Někdy příště hodím recept. Myslím na vás, Zdeni, snad už jste zdraví. Pozdravuj!

      Vymazat
  12. Kačí, já nedávno objevila Ameriku - černý sezam. Dáváme si ho na jogurty.

    Nad sušičkou jsem uvažovala x (když v Herbáři L+K dělaly ty rybízové ruličky, to byl gurmánský orgasmus:-)), ale je nás doma jeden a půl a přitom, co ta sušička sežere, jsem to vždy pustila z hlavy.
    Jo a jdu si najít, copatoje nopal...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přiznám se, že mě už taky napadlo, z čeho ty trubičky budem dělat, když skoro všechny jabka doslova "sežereme" jen tak a nebo zmoštujeme :-). Ale rybízu máme dost a v tom Herbáři mi taky dělaly holky chutě, takže asi (snad) budeme mít kyselý trubičky, někdy :-).

      Vymazat
  13. No tak to tedy smekám :o). To je super, mohu kopírovat a vytisknout ? Jen pro mé potřeby samozřejmě. Jsi neuvěřitelná a zlatá, děkuji moc Lada

    OdpovědětVymazat
  14. Zdravím,

    jaou máte zkušenost s vařením amarantu? Mám doma od dvou značek (Dm bio a Country life)a obojí mi děsně smrdí jak od zvířat v zoo. Jak to vaříte?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím, já ho vždycky do polévek dávala jen trochu (od té doby, co jsem vařila miminopříkrmy podle Dr. Hofhanzlové, kde byla vždy uvedená špetka) kvůli výživové hodnotě, jinak zahušťuju spíš jáhlama. Právě proto, že všude slýchám, jak to samotné smrdí :-). Takže v téhle oblasti nic moc novýho neobjevuju, nějak mě to neláká.

      Vymazat
  15. Tak to je úžasný, díky! Čerpám.... :-)

    OdpovědětVymazat
  16. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat