sobota 23. srpna 2014


Nevím co napsat.
Chtěla jsem něco v tom smyslu jako Rosa (myslím hlavně 3. a 4. odstavec), to aby neblogeři neměli deprese :), ale... jednak jsem sem hodila už odkaz na Rosu, která to vystihla a jednak ... mám pocit, že kdo mě osobně zná, ví... a kdo mě nezná, ten třeba čte mezi řádky.
A taky myslím, že příspěvků, co přesáhly rámec "vše, co je mi milé... radosti všedních dnů" se tu za poslední rok taky našlo dost.

O uplynulým období jsem už psala, třeba tady nebo tady.
Netušila jsem, že poslední rok a půl bude takovej... hardcore.
Ještě před pár týdny jsem vážně uvažovala o tom, že půjdu a požádám o odbornou (psycho)pomoc.
Naštěstí... měsíc po odstavení Emouška se snad začíná blýskat na lepší časy.
I když s ekzémem bojuju pořád, jsem na hormonech a antihistaminikách, nedá se to srovnat. 
Svět začíná barevnět, jako bych se nadechla za pět minut dvanáct.
Asi je ještě brzy to říkat, ale... začíná mi být líp.
Začínám vycházet mezi lidi a zjišťovat ztráty :-).

Jeden můj dobrý kamarád mi jednou poradil: Zachovej řád a řád zachová tebe.
Tak nějak to je i s blogem.
A i když jsem si ho založila původně hlavně pro sebe, přijde mi, že už není jen pro mě. 
Moc děkuju za všechny vaše komentáře a slova podpory. 
Moc mi pomohly.

Tak hepy brrzdej milý deníííčkůů ... podruhé.

2 komentáře:

  1. Zdeni, jsme rádi za tebe, že je ti líp a že se blýská na lepší časy!!! :-) Drž se!

    OdpovědětVymazat
  2. Prošla jsem ssi taky ekzémovým peklem. nejprve při zkoušce homeopatik - to jsem nakonec skončila na kapačkách kortikoidů v nemocnici a pak po porodu staršího syna, kdy jsem kvůli němu (kojila jsem) nechtěla užívat žádné kortikoidy. měla jsem ruce jako bych je po ramena vložila do horké vody, bylo mi hrozně. Nakonec mi pomohla synova dětská lékařka - napsala mi dělanou mast (s malým množstvím kortikoidů. Dnes používám krém Bioderma a super byl Leti At 4, tan ale stáhli z prodeje, tak se trošku děsím, co bude. Moc držím pěsti, je to náročné, znám to, určitě nejen já. Kamča.

    OdpovědětVymazat